Historie světa

Kapitola 1. / Světatvorba

Nevíme, co přesně dalo vzniknout hmotě a vesmíru, ale víme, že země, jejíž malou část zabírá i naše království Soher, vznikla za pomocí bohů a krystalonu. Země je rozsáhlá do všech směrů, rozdělená na království a divoké kontinenty, lidmi neobydlené, plné stvůr či děsivé prázdnoty. Místa, kde se rozkládají království, jsou většinou hodně úrodná a strategicky výhodná. Předpokládá se, že k prvnímu osídlení lidmi došlo asi před 12 000 lety. Postupné zabírání půdy způsobilo narušení křehké rovnováhy a rozpad lidské společnosti do několika království. Věčné války a pustošení nakonec určily přesné hranice jednotlivých panství, ale rovnováha přírody a sil působící na bohy i stvoření byla nějakou záhadou narušena. Lidé během svého pobytu na zemi zjistili, že hluboko pod povrchem půdy se nalézá krystalon GORU. Tento obří zelený krystal byl zřejmě duší země a naplňoval stvoření svou energií.

Zvrácením rovnováhy a přicházejícím zlem se povaha krystalonu změnila a jeho působení začalo vtlačovat chaos do dění na zemi. Podle pověsti padl polobůh SULIEM, první boží vyslanec a zástupce řádu na zemi. Ten se pod vlivem krystalonu rozhodl zvrátit řád a stát se neomezeným pánem a destruktorem země. Jeho činy přinesly zkázu třem královstvím, které byly navždy vyhlazeny z povrchu zemského a Suliemův rozklad a teror by pokračoval dál nebýt vpádu vyslankyně ARU, která po urputných bitvách Suliema zničila či zahnala – přesný výsledek bitvy není dodnes znám. Zlo bylo poraženo, avšak ne tak jak si Aru přála. Suliem byl zřejmě pouhým následkem, nikoliv příčinou pádu dobrých sluhů a mutací v přírodě i v půdách. Krystalon Goru byl změněn a jeho vliv nešlo zastavit. Aru začala pociťovat jeho působení na sobě samé, a tak se rozhodla k poslednímu tažení. Přímluvou u Prvního božstva v čele s Apolem a Myhe položila Aru vlastní existenci na oltář. Touto božskou obětí se zjevil druhý krystalon nebeský, zvaný OLIR. Krystalon dopadnul formou meteoru na zemi a leží podnes na povrchu zemském v městě Forumalis Robeus, jež kolem něj vyrostlo.

Jeho působení na zemi bylo blahodárné a od jeho pádu se zemský povrch obrátil v dobro. Bohužel jeho moc nesahá do podzemí, kde vládne zelený krystalon GORU. Země tedy našla svou křehkou rovnováhu mezi dobrem a zlem, životem a smrtí. Místa střetu sil obou krystalonů jsou téměř na celém povrchu. Proto v zemi Soheru, v králostvím Soherském, naleznete dobro i zlo.

Kapitola 2. / Sjednocení království

Po nastavení rovnováhy země bylo nutno uspořádat vztahy obyvatel. Neustálé boje dobra se zlem vyústily v trvalý chaos a promíchání protijevů vůlí krystalonů. Království upadala, jiná rostla v dobro, ostatní napadli zplozenci GORU. Lidé se museli sjednotit, a tak poslední čtyři lidská království spojil v jedno SOHERUS MILIUS a nazval je království Soherské.

Podmanit si tyto země nebylo vůbec snadné, proto dlouhá diplomatická jednání pomáhala vést řada polobohů a vyslanců nebes. Jejích působením vzniklo jediné celistvé lidské království. Vnitřní rozkoly během staletí však přerostly v občanské války a povstání. Velké skupině obyvatel se nelíbilo neustálé míchání vyslanců bohů do věcí pozemských, a tak začali hledat oporu v síle GORU. Postavit se polobohům a spoluobčanům na odpor nebylo vůbec snadné a mnoho povstalců padlo v prvních dekádách bojů. GORU to ovšem nezaskočilo, pokud to krystalon neplánoval sám. (Nevíme dodnes jestli kameny mají jen obrovskou koncentraci magické energie či mohou myslet, rozhodovat se, cítit.) Mrtvé povstalce zakopané do země Goru obrátil na svou stranu a vytvořil z nich vlastní „podzemské vyslance“. Dal jim velkou moc a vrátil je na povrch jako jeho služebníky a protivníky hrdinům OLIRU. Proslýchá se, že mezi nimi byl i sám Suliem v nové podobě, který se vrátil pomstít se a uzmout zpět své království teroru. Tato zmínka je však nepodložená pohádka na strašení dětí, poněvadž dnes známe jména tehdejších vyslanců, dokonce i některé schopnosti, a Suliemovi nikdo z nich neodpovídal.

Kapitola 3. / Vyslanství temnot

Vyslanci temna kupodivu nezačali války ani sváry. Jednali s představiteli měst a úřadů, vymohli si vlastní osady, právo na život, vybudovali vlastní žoldáky a hrdinské skupiny. Až vše potřebné vykonali, zmizeli a už je nikdo nikdy neviděl. Proslýchá se, že král na ně chtěl spáchat atentát za pomoci již tehdy existující hrdinské skupiny Bílé gardy. Nikdo neví, zda vyslanci podzemí padli rukou hrdinů, či si je GORU povolal zpět. Po jejich odchodu začala v 7. věku, roku 897, druhá poruba a vyhlazování dětí GORU, ničení jejich osad a měst (ničení Temnohradu a Squr Arumu).

Mnozí však uprchli a skryli se mezi civilním lidem okolních měst. Dodnes jsou tedy děti OLIRU a GORU promíšené. Což dalo za vznik frakcím inkvizice, elitních žoldáků a Rudokrvi. Rovněž řádů rytířských, které nejenom že se vzdělávaly, hubily monstra, válčily na hranicích, ale rovněž prováděly poruby a vyšetřování ve věci potomstva a následovatelů hnutí temna. Řády jmenovitě: rytíři Bílé knihy, Rustovci, rytíři Beraní hlavy, Páni Hromových kladiv. Inkvizice nezačala další porubu, ale výstražně upalovala zločince, topila čarodějnice a vymýšlela podobné šarvátky pro odstrašení a návrat na dobrou cestu OLIRU.

Kapitola 4. / Současnost

Píše se rok 1023 sedmého věku.

Hlavním městem království Soheru je Forumalis Robeus s krystalonem OLIREM v srdci města. Králem je Farwott III., vládne sedmým rokem, stár 36 let.

Země se dělí na jednotlivá městská centra a panství. Pořádek udržuje armáda žoldáků, elitních žoldáků (na tuhé nepřátele), inkvizice (na děti GORU, odpadlíky, řády zla), rytířské řády (většinou boje s monstry, zabezpečení krále a jeho dvořanů, knížat a cechovních velmistrů a kněží). V zemi je celá řada družin dobrodruhů, hrdinské skupiny věhlasných jmen, žoldácké jednotky a antihrdinové, nejznámější a nejobávanější GORU jsou Temné pláště, kterým se vyhýbají i hrdinské družiny.

Současné problémy království lze nalézt na mnoha místech. Vypadá to, že inkvizice má řady špehů a informátorů a pomalu kompletuje seznamy podezřelých z pletek s temnotou. Možná dojde k další porubě a krveprolití. Severní hranice je napadána množstvím útoků Solonů, obyvatel severní země, mutantů a zvířecích barbarů. V této části království se poslední dobou objevily známky mocného působení zla, zahynuly zde celé družiny rytířů a hrdinské skupiny, proto byla hranice Černého lesa u Temnohradu uzavřena a je přísně střežena. Král Farwott má obavy z napadení hlavního města a útoku na OLIR, proto byly znásobeny hlídky a povolána armáda Rudých žoldáků a hrdinů. Do města je vstup možný jen s glejtem a důkladnou prověrkou. Toto napětí ještě vyostřuje inkvizice, která ve střední části země udržuje přísná pravidla chování, upaluje narušitele pořádku a údajné špehy GORU. Příhraniční osady, města a hrad Rog jsou mnohem více bezpečné a svobodné. V Kosím Mlatu získává vládu města do rukou lid, což přináší velký nárůst obchodu, neobvyklých obyvatel, obchodníků a příležitostí k živobytí. Co se týče Temnohradu a jeho okolí, kromě přísného zákazu vstupu pro kohokoliv je nyní často vyhledáván uprchlými zločinci, antihrdiny, kteří zde zřejmě nalézají útočiště.

Tolik z královské zprávy ze dne 28, měsíce devátého, roku 1023, věku sedmého.

Královský kronikář Everwin