Otec mnicha Elmuiona byl boháč a když zemřel, syn rozdal co mohl a zbytek bezpečně uschoval jako dar chrámu v Zobené. Těžký vak peněz rozdělil mezi koně a osla. Cestou narazil na chudou rodinu, děti sedláka táhli pluh namísto vola. I daroval jim koně. Osel sám padl pod tíhou zlata a zhynul. Mnich tedy sám vláčel pytel zlata za sebou, ten se prodral a zlato zanechávalo stopy a pytel se pomalu stával lehčím. Loupežníci se dali po jeho stopě, až ho dohnali, neměl již sil jim utéci, koně, aby jim ujel či peněz, aby je uplatil za život.