Albra byl jako malý chlapec velmi odvážný a tvrdohlavý. Jeho matka se o něj neustále strachovala a zdržovala jej doma. On jí však zdařile unikal a vracel se až za několik dnů či týdnů. Nelze se tudíž divit starostlivosti rodiče, který nedokázal své nedorostlé dítě ohlídat v tak nebezpečném světě, jako je Království Soherské.
Albra si však věděl rady v každé situaci. Přímo ho vzrušovalo nebezpečí a jeho charisma a odvaha přitahovaly další chlapce z malé osady z podhradí Kosího mlatu, kteří s ním vycházeli na daleké průzkumy. Jednou, když pronásledovali zraněného zmutovaného vlka do lesů, narazili na podivuhodnou (nad)bytost. Alespoň tak to vypráví Eleo, Albrův pobočník. Zřejmě to byla víla, která chlapcům zakázala další pronásledování mutanta, a aby jim to vynahradila, předpověděla jim budoucnost. Řekla Albrovi, že bude velkým válečníkem, slavným hrdinou a povede družinu, ve které budou někteří jeho součastní druhové. Kluci byli nadšení z takové předpovědi. Její konec už ani nevyslechli, až na nejmladšího Elea, který jako omámený stál před vílou a poslouchal až do konce.
Shlédla na něj a řekla: „Ano Váš zaslepený zrak a mamon vás povede. Vaše ruce zachránců a hrdinů Kosího mlatu, rozdrtí lidský výtvor, stroj s lidskou duší. Vaše pověst zemře spolu s Vámi, střežte se umělého těla, v něm tkví vaše smrt. Na prstech z kovu a kamene vidím Vaši krev…“. Eleo dodnes bere tuto věštbu na vědomí, i když se jí ostatní Krupobijci smějí a berou ji jako veselou dětskou příhodu – Jak je víla, čubka napálila a vlk zdrhnul.
Chlapci odrostli a Albra zůstal vůdcem jejich tlupy. Měl velké sny, vykašlal se na armádu, na Kosí mlat a opustil vlast. Vydal se s dvacítkou mužů za jižní hranice, aby nabrali zkušenosti a uviděli, jaký je skutečný svět. Co se stalo pak? Uviděli jej. Z tříleté výpravy se vrátilo 6 mužů. Albra se stal silným, i když trochu hloupým a chtivým vůdcem. Měl však slabost pro nejmladšího člena –moudrého mága Eleu. Dodnes si od něj nechává poradit a pokud si něčím není jist, jde za ním.
V té době si družina říkala „Bijci“. Jejich bojové umění bylo velké a z jihu přinesli spousty zlata a bohatství, které v jednom roce marnotratně rozházeli. Jen Albra dal něco matce a Elea svůj podíl rozdal chudým. Tím klesl v očích většiny Bijců, ale v očích „bratra“ – Albry stoupl.