Tato pozoruhodná krajina bývala odjakživa stejná a nezachovala se nám žádná zmínka, že by někdy vypadala jinak. Jsou zde tři propasti obřích rozměrů – Hro klémenn, neboli Tři sestry -, na jejichž dno ještě nikdo nesestoupil, tak jsou hluboké. Pak se zde nachází celá řada skalních převisů, kopců, kamenů a malých propastí i dávných pohřebišť, od hloubek několika desítek metrů do dvou set. V jedné takové propasti, nazývané Rmeno, byly nalezeny trosky nějakého dávného hradu či observatoře, dnes jsou zatopené vodou v hloubce 243 metrů pod povrchem. Jde o chudé území a často zde dochází k otřesům půdy a kamenným bouřím, kdy jsou obrovské balvany i celé skály vytrženy ze svého lůžka a rychlostí vystřeleného šípu „padají“ do nebe. Úkazy „obrácené přitažlivosti“ byly celkově hlášeny dále na východ. Strhne se nějaká podivná bouře či jiná událost a všechno ze země začne padat do nebe. Pokud se bouře jen přežene, předměty a kusy krajiny za pár minut zase spadnou z nebeských výšin s ohlušujícím rachotem na zemi. Ale pokud událost trvá déle, skály i jiné předměty či bytosti navěky zmizí v nebi. Mágové se domnívají, že takto vznikly propasti světa, a takto se také každým rokem prohlubují a vytvářejí nové.
Země byla odedávna považována za posvátnou, nalézá se zde celá řada královských a knížecích hrobů. Lidé věřili, že kamenná bouře odnese nebožtíky na druhý svět, kde ožijí, stanou se bohy a budou svým národům na zemi pomáhat.