Nahoru!

Démoni

Démoni a duchové

Ať se jedná se specifické projevy živlů, druhy magie či přírodní a fyzikální síly, vždy za nimi stojí prapůvodce, který dává jednotlivým projevům a podstatám sílu a životnost. Těchto původců je mnoho a jejich zařazení do hierarchie božstva, poselstva, démonstva a duchovna určuje sílu určitých typů magie či přírodních i jiných sil. Je řada božstev, poslů, nadbytostí i stvoření, které se podílejí na síle daného živlu a jeho projevech v konkrétních podmínkách a oblastech.

Bohové mají výsadní postavení, jejich čistá energie dává životní sílu elementárním duchům, démonům i ostatnímu démonstvu. Duchové, tedy jakási „srdce“ každého živlu mající čistě energetickou podstatu božskou sílu přetváří v jednotlivé živly a magické síly.

Síly napájené energií bohů mají základní moc všude stejnou, neměnnou a trvalou. Pokud se k božským silám přidají další – nižší elementy, síly rostou. U živlů i jiných sil, jsou těmito nižšími původci – démoni. Pod ně spadají poslové a nakonec nadbytosti a bytosti. Pokud bytost dosáhne mistrovství v určitém živlu, většinou to znamená, že v ní tento živel na síle převyšuje ostatní. To proto, že taková bytost dosáhla vysoké úrovně koncentrace a síly živlu, a tím k sobě přitáhla právě ducha živlu – démona. Ten dodá onu silnou stránku živlu, kterou má mág k dispozici. Přiblížením démonů se otevírají nové cesty užívání živlů.


Silné bytosti dokážou vrhnout do reality takovou koncentraci síly, že přivolají vlastně část samotného ducha elementu do reálné situace a prostoru. Podle síly vyvolavatele roste tělo démona, které však do reálného světa nemůže nikdy zcela proniknout.
Duchové a démoni mají tedy výsadní postavení, jako páni a zároveň služebníci svých sil. Krystalony a jejich síly se do těchto záležitostí příliš nemíchají, pouze dále pracují se silami, božstvy a démony vyloučenými. Míchají k nim složku – vlastní magii, a tím rozdělují tok veškerých magických sil do dvou přístupů (dobrý a zlý přístup k silám).

Démoni


Démoni jsou služebníci živlů a určitých duchů sil. Duch je zřídlem daného energetického směru, ale občas potřebuje pomocníky, či bojovníky, kteří se postarají o určité podružné úkoly a zajistí mu přísun informací a případnou podporu.

Každý duch stvořil na počátku jednoho mocného pomocníka – Pána démonů, pak vytvořil další tři démony, kteří podléhali Pánu démonů. Časem démoni vytvořili řadu nižších démonů a otroků, kteří se starali o konkrétní projevy moci na zemi. Tito nízcí démoni však byli smrtelníky magicky atakováni a často byla jejich forma lapena do krystalů duše či do run a svitků. Lidé si tak přivlastnili velkou moc, po které odedávna toužili, a démoni spoutaní v runách a kamenech posilovali jejich zbraně a zbroje.

Když páni démonů viděli, k čemu na zemi dochází, velmi je to rozezlilo. A to tak, že přes všechen odpor udělali mezi živelnými démony poradu a dospěli k závěru, že nejsilnější formy démonů musí zničit nižší démony, celkově je odstranit, aby již k ničemu podobnému nedocházelo. Proto se ve sférách nebeských i podzemských rozpoutaly obrovské boje. Páni démonů s nejsilnějšími pomocníky ničili slabé démony ostatních živlů. Takto se živelní služebníci navzájem očistili od slabých a lehce zneužitelných výtvorů. V každém živlu i jiných silách zůstal pouze Pán démonů a tři démoni.

Pak začala trestná výprava na zemi. Ta proběhla nenápadně a v úplné tichosti. Držitelé artefaktů a spoutaných démonů byli napadeni Pány démonů a jejich služebníky. Nástroje byly zničeny a troufalost lidí potrestána. Bohužel ze sfér stažených a uvězněných démonů bylo příliš mnoho, stejně jako lidských vlastníků. Démonstvo je nemohlo všechny vyhubit. Bohové jejich akci přihlíželi, hlídali každý jejich čin a chránili lidské životy. Byly tedy zničeny pouze nejsilnější a pak náhodně nalezené kameny a runy. Pánové démonů se svými služebníky se rozešli po zemi a svou mocí uvolnili množství spoutaných poddaných. Přesto zůstalo několik kamenů i jiných věcí, do nichž lidé pochytali služebníky živelné. Dodnes jsou zřejmě k nalezení v krajích Soheru. Proto vyráží jednou za čas démoni na zemi, či vytvářejí speciální přízraky, které posednou lidi, schovají se v jejich duších a hledají kameny, které by uvolnili.

Inkvizice, která zřejmě vlastní některé z lapených forem, každého posedlého okamžitě vymítá a mučí, dokud ho ducha nezbaví. Posedlí jsou totiž většinou neškodní, dokud se nepřiblíží k některému démonskému artefaktu. V takových chvílích se démon uvolní a okamžitě se pokouší zničit artefakt. Démoni nemohou posednout každého. Většinou posednou slabomyslné, či ty, kteří se jim sami nabízejí. Na oplátku za schování ducha v těle, smrtelníka ochrání v mnoha případech nebezpečí, či mu poradí v těžké situaci. Pokud nešťastníka dopadne inkvizice, snaží se duch často v těle udržet zuby nehty, čaruje mocná kouzla, zabíjí inkvizitory a snaží se chránit své fyzické tělo. Inkvizice však ovládá celou řadu ochranných kouzel a ducha se mermomocí pokouší vyhnat či stáhnout do runy nebo kamene. To se samozřejmě mnoho nedaří, protože vyslaní démoni jsou na takové situace vybavení a buď to končí zničením kamene i démonovy podstaty, či úprkem démona do sfér. Ve většině případů posedlý člověk utrpí vážná zranění, někdy umírá anebo si o mučení a exorcismu nic nepamatuje.

Páni a Démoni:


Páni a Démoni:

Pánové démonů ovládají všechny formy živlu, služebníci je mají rozdělené.

Pro více informací, najeďte myší na jméno démona a chvilku počkejte.

KLURR LOKAD OUAK GERDAN SILUNKALEDAK OJDIR
GRAST RSSTR AEAU KLDEŠ DURKIONHER KARDIN
KIR FLALAK EA SHRS KAMATARENU HAJASIR
TROK KUDAK YIU UOM UROMOK KLEEMEN

Projevy posednutí


Posedlý člověk je často velice zmaten. Důvodem je, že místo jednoho vnitřního hlasu má dva i více. Sám tedy neví, co má dělat a který hlas poslechnout. Démon, který člověka posedne, se víceméně skládá pouze z magické formy, nemá fyzickou podstatu, proto je nezranitelný běžnými zbraněmi i většinou očarovaných. Je často odolný na magii, alespoň na její primitivní projevy. Mocná kouzla na něj mohou působit, i když často jinak než na smrtelníky. Kouzla stejného živlu, jako je podstata démona, anebo živlu slabšího, na něj samozřejmě neúčinkují, často ho dokonce posilují. Co se týče existence démona a jeho propojení s posedlým, je to asi takto. Forma démona je většinou neuvěřitelných rozměrů, většina tohoto těla je mimo základní sféru, tudíž démon je v posedlém pouze částečně. Jakoby je v něm pouze mozek a tělo zůstává v elementárních sférách.

Démon zvyšuje svou sílu podle potřeby tím, že přivolává své tělo do základní sféry. Čím více těla přivolá, tím je silnější. Nikdy se však nedokáže zcela vytrhnout z elementární sféry a předpokládá se, že kdyby se mu to povedlo, okamžitě bude zničen narušením základních životních vazeb. Čím je démon méně přítomný v těle posedlého, tím se posedlý cítí lépe a má plnější kontrolu nad svým tělem. Proto často démoni v nedůležitých chvílích smrskávají svou přítomnost na minimum a jsou přítomni pouze tak, že vidí a slyší, co se děje, ale nezasahují a nemyslí. Pokud vyvstane přítomnost jiné démonské podstaty či nebezpečná situace, anebo jej posedlý zavolá, démon se hlouběji ponoří do základní sféry. Více vnímá, myslí, je schopen komunikovat a dokonce je schopen činů. To má dopady na posedlou bytost, protože ta ztrácí kontrolu nad tělem, je zraňována silou démonské podstaty a často je duch bytosti odstrčen démonem do pozadí a smí se vrátit až zase démon „odejde“. Démon může posedlému někdy pomoci, někdy ho ochrání apod., ale většinou vše dělá jen proto, že to vyhovuje jeho záměrům a směřuje k jeho cílům. Proto není dobré spoléhat se na jeho obranu či záchranu v bitvě, protože podstata démonů je nevypočitatelná a zajímá se o jiné – démonské věci.

Bytosti jsou často posednuty z vlastní vůle či z hlouposti. Démonů, kteří dokážou posednout, je mnoho. Kromě démonů živlů, kteří se jen výjimečně objevují v případech posednutí, jsou to většinou speciálně vytvoření démoni Pánem démonů. Jsou vytvořeni k posednutí, aby byli blízko dění na zemi, likvidovali chycené démony a dokázali svou přítomnost skvěle maskovat před inkvizicí i jinými mágy. Pánové démonů neposednou člověka, pouze ovládají své služebníky, které vysílají na průzkumy. Případů posedlosti v posledních tří dobách ubývá. Inkvizice odhalila, zničila a vyhnala řadu démonů. V dnešní době je posedlost vzácností, pokud se samozřejmě nejedná o posedlost penězi, která nebyla, není a nikdy nebude vzácná.

 

Duchové


Duchové jsou vyšší formou a ztělesněním živlů. Jsou srdci elementárních sil. Jejich život i moc jsou ukryty v jejich živelné podstatě. Tato podstata je nevyčerpatelná a nezměřitelná. Nenalézá se v konkrétním prostoru či formě, je obsažena ve hmotách, materiálech i samotných formách vesmíru, země a stvoření. Duchové jsou zásobárny energie, které neustále doplňuje energie božstva. Mají stejný základ jako vyslanci boží, ale jejich podstata je abstrahovaná do čistě energetické podoby. Duchové živlů jsou věční služebníci vesmíru, nad kterými nemá ani božstvo moc, pouze jim dodává sílu. Živelní duchové jsou přes svou podstatu myslící bytosti, které mají specifické potřeby a úkoly. Nevládne mezi nimi přátelství, ale věčně mezi sebou soupeří a každý se drží dále od podstaty druhého. Z jejich povahy vyplývá velká zodpovědnost a jejich přirozeností je živelnost a nespoutanost. Duchové svou silou a mocí často nedokážou ovládnout situaci a nejraději by všechnu energii přesměrovali na vyřešení věčné živelné rivality. Od této katastrofy nás chrání božstvo, ale také démoni.

Jednotliví duchové:

SIRTUU: Duch ohně

GLOK: Duch vody

AFOROSS: Duch větru

DURFYO: Duch země

FRESSH: Duch přírody

HEES: Duch stínu, temnoty a chladu (jeho energie posílená GORU dala vzniknout temné magii)